Hluchoslepota je velmi náročné kombinované smyslové postižení. Nemusí se nutně jednat o lidi, kteří jsou nutně naprosto nevidomí a neslyšící. V tom nejlepším případě jsou uchovány zbytky obou smyslů. Dotyčný velmi špatně vidí a velmi špatně slyší. Sluch lze naštěstí dobře kompenzovat naslouchadly. V tom horším případě, dotyčný o jeden smysl přišel docela, druhý mu slouží ve velmi malé míře. V tom nejhorším případě je člověk skutečně zcela nevidomý a zcela neslyšící. Pro většinu z nás je to zcela nepředstavitelné, ale i s tak těžkým postižením lze žít. Jedinečným příkladem je například příběh hluchoslepé spisovatelky Heleny Kellerové.
Přečtete si inspirující příběh, který Vás zajisté chytí za srdce.
Helena Kellerová nebyla jedinou slavnou hluchoslepou osobností. Pojďme si ve stručnosti některé z dalších vyjmenovat.
· Olga Skorochodová – profesorka, která působila na vysoké škole defektologie. Tuto ženu velmi ovlivnil právě osud Heleny Kellerové
· Hieronysmus Lorm (vlastním jménem Heinrich Landesmann) – židovský hluchoslepý spisovatel, novinář a filozof, který se stal zakladatelem prstové abecedy pro hluchoslepé.
· Jaroslav Ježek – většina lidí ví, že Jaroslav Ježek byl téměř nevidomý. Ale jen málokdo ví, že na konci svého života byl také skoro neslyšící.
· Jan Kollár – vážné kombinované smyslové postižení trápilo na konci života také významného slovenského básníka a národního obrozence Jan Kollár.
Dorozumívací prostředky pro hluchoslepé
· Běžná řeč za využití naslouchadel či kochleárního implantátu
· Znakový jazyk
· Braillovo písmo ke čtení literatury
· Lormova ruční abeceda – jednotlivá písmena se vyťukávají do dlaně či prstů
· Taktilní znaková řeč – jednotlivá slova se vyťukávají do dlaně
· Tadoma – specifická metoda, kdy dotyčný doslova ohmatává vibrace Vašich hlasivek, když se dotýká rtů, obličeje a dolní čelisti mluvícího
· Běžná písmena v dlani – je zřejmé, že jen odborníci a nejbližší znají výše uvedené metody, proto se pro komunikaci běžně využívají běžná písmena, která se vepisují do dlaně.
