Teprve několik dní uteklo od Vánoc a statistici už zapracovali. A zjistili, jaké dárky jsme si pod stromeček dávali. My nebo Ježíšek, to je jedno.
Prý jsme si dávali hlavně kosmetiku a oblečení, ale v těsném závěsu byly peníze. Ty dostal víc než každý druhý z nás, průměrně prý 3300 korun a nejčastěji tisícovku až dvě. Nejspíš proto, že takovou obálkou s hotovostí sotva někdo opovrhne. Naopak. Většina z těch, kdo našli peníze pod stromečkem, si je prý nenechává a utrácí je. Každý osmý si je sice uloží, ale ostatní je rozfofrují. A není se co divit, k tomu peníze přece slouží. A tak je většina obdarovaných utratila nebo utratí. Někdy za vytoužený dárek, který pod stromečkem na rozdíl od peněz nenašla, někdy proto, že přijdou povánoční výprodeje, kdy je levněji. Ale každý pátý prý utratí takové peníze za běžné spotřební nákupy, tedy za věci, co se normálně kupují a nejsou ničím zvláštní. A stejný počet lidí ještě neví, co s penězi od Ježíška udělá.
Proč si tak často dáváme peníze? To je přece jasné. Protože jsou to nejjednodušší a nejrychlejší, co se dá darovat. A taky jsou peníze často nejuniverzálnější dárek, kterým se nedá nic zkazit. Kdyby měl člověk přemýšlet, čím udělá druhému radost, bylo by to zdlouhavé a hrozilo by, že se dárce stejně nezavděčí. A taky se nemusí běhat po obchodech a stát ve frontách.
Většinou dávají peníze dědečkové a babičky a dostávají je hlavně mladí ve věku do dvaceti let, dávají je spíš muži a přijímají ženy.
A obdarovaní sice někdy nejsou z peněz pod stromečkem zrovna odvázaní, ale stejně je přijmou, a to rádi. A jen každý osmý si myslí, že by se peníze takto dávat neměly vůbec. Znáte to – peníze jsou přece peníze. Za ty se dá pořídit skoro všechno. A jsou proto sice nudné, protože na nich není vidět snaha udělat obdarovanému radost, ale taky nemůžou nic zkazit. Protože už od devětaosmdesátého roku u nás nedělíme peníze na dobré a špatné, zajímavé a nezajímavé, naše a západní. Dneska už jsou každé peníze dobré. A díky nim může dostat každý přesně to, co chce.
